„Zpětně je vidět, že jsme skutečně proráželi nějakou cestu, ale v tu chvíli to nevidíte,“ ohlíží se za víc než třicetiletou historií Radia 1 hudební publicistka a dýdžejka Jana Kománková. Do prvního českého soukromého rádia nenastupovala v roce 1993 s vědomím, že bude s kolegy „přepisovat dějiny“ rozhlasového éteru. Chtěla pouštět písničky a byla nadšená, že muziku, kterou má ráda, může posílat dál, přičemž největší výzvou bylo zvládnout mezi vstupy přehodit a přetočit kazety, ze kterých se přehrávaly reklamy. Radost z toho, že můžou dělat, co je baví, a patřičná dávka kreativity ale pomohly zvítězit nejen nad dřevními technologiemi, ale i překonat složité období změny majitelů, kteří z nich chtěli udělat „normální rádio a eliminovat divnosti“, a vydržely jim dodnes.

500