Ne, nechceme snižovat kvalitu a estetiku národních kuchyní. Ale přece jen ta východoněmecká byla velmi specifická. Tatarský biftek z vepřového masa a bez vajec, který se musel velmi rychle sníst; šašlik, v němž se střídalo vepřové maso a vepřová játra; chleba s kečupem, kterému se říkalo „llustriertes Brot“; dýně à la ananas nebo řízky s omáčkou. A ajntopfy. Spousta ajntopfů. Jeden z nich se stal národním pokrmem a přijel do Německa až ze Sovětského svazu a nechal si i v podstatě původní název – soljanka!