Státní bezpečnost měla po roce 48 absolutně volné ruce. Sešli se v ní fanatičtní komunisti, sadističtí devianti i bezpáteřní kariéristi – často všechno v jednom. Bohumil Doubek byl jedním z nechvalně proslulých, brutálních estébáků, kteří působili v padesátých letech v pražské ruzyňské věznici, kde mučili politické vězně. Jako pravá ruka komunistického zpravodajce Karla Švába také pomáhal odstraňovat nepřítele uvnitř strany. Jedním z prvních obětních beránků byl šéf brněnské KSČ Otto Šling. Podílel se na tom, jak bude vypovídat Rudolf Slánský ve svém procesu, během nějž byl odsouzeni i Otto Šling, alei Karel Šváb. Doubek později propadl alkoholu, později byl zproštěn služby a v roce 1957 zatčen za nezákonné vyšetřovací metody, ale ještě ve stejném roce bohužel propuštěn.